1. Jak to začalo
Původ tohoto příběhu začal dávno před jeho aktivní fází. Už několik let jsem během dovolených mlsně obcházel především zchátralé domy na zajímavých místech (tj. všude!), polohlasně mumlaje: „To by se mi líbilo....“ Musel jsem a byl s tím hodně otravný. V počítači mám dokonce složku s printscreeny map řeckých ostrovů, do nichž jsem si zakresloval které části ostrova jsou k životu ideální a kde je naopak „přeturistováno“ . Kdo by měl zájem, může si o doporučení kam NEJEZDIT na dovolenou klidně napsat. Sen koupit si klášter vysoko v horách na Samu mi ale zatím zůstal.
Postupem času se z koníčku „objíždění“ ostrovů stala vášeň, nutnost a závislost. Vrcholu dosáhla v letních měsících 2017 a 2018, kdy jsem stihl šest resp. pět ostrovů na jeden zátah. Když cestujete sami, má to kromě miliónu nevýhod i jedno pozitivum - nemusíte brát na nikoho ohled. Zatímco v prvním roce to byla improvizace a plán zrozený na poslední chvíli až s přebytkem volných dní (to byl trénink na covid samotku!), v tom druhém jsem naskládal objevovačku čtyř ostrovů s transitním Santorini na začátku a na konci do jediného týdne. Thiru jsem objevovat nepotřeboval, už jsem na ní byl před tím.
Kykládská mise Ios-Folegandros-Milos-Sifnos, 1/1/2 /1 noci k objevování míst kde modrá „nebová“ přechází v modrou egejskou a kromě člověkem vystavěné a udržované bílé (na Kykládách neexistuje moc domů s jinou barvou) naleznete už jen stovky odstínů okrové, šedé až hnědé vytvořené přírodou v kopcích a svazích spoře porostlých vprostřed horkého léta dávno vysušenou vegetací. O Kykládách by se dalo dlouze povídat, teď to jen zjednoduším v tvrzení že tam hodně fouká a pevnina je tu nejvzdálenější z celé Ellady (na Krétu se dá dostat snadno). O řeckých ostrovech lze právem tvrdit, že je každý jiný (to pokud jste objevitelé) ale taky, že jsou všechny na jedno brdo (když vám stačí jen hotelový bazén a jistota dlouho otevřené jídelny). Když vám ukážu detail průměrného kopce na Kosu, nepoznáte jestli to není záběr z ostrova Syros nebo z Korfu. Pak se dá ale krajina nafotit druhým pohledem a každé místo se stane jedinečným. Nebo profláklým, vždyť kdo z nás zná jiné místo na Zante, než zátoku Navagio? Nebo vesnici na Santorini, kromě Oi? Každý ostrov tahá z rukávu to „nej“ místo, a uvozovky nejsou náhodou. Schválně, zkuste si zahrát takovou hru. Napište googlu jméno ostrova, a určete místo které se objeví na nejvíce (obvykle i na prvním) záběrech, obrázek vpravo nahoře z wikipedie nepočítám.
Syros bude mít svahy Ermopouli, Naxos Portaru, Paros vesničku Noussa, Mykonos nabídne malé Benátky a větrné mlýny Kato Mili, Folegandros klikatou cestu ke kostelu Panagia, Ios nejnovější řadu iPhone a bez přidaného slůvka island se do Kyklád prostě neproklikáte, a Milos...? Se štěstím se vyhnete důchodci z Vysočiny, ale fotky z ostrova vám pravděpodobně nic neřeknou. Ne, nezabloudil jsem od původního příběhu v myšlenkách daleko, jenom už teď čtou pouze objevitelé a skuteční milovníci Řecka, ostatní odrolovali pryč. Tož vítejte!
Comments